Kolínská továrna na kávové náhražky se sušárnou byla založena v roce 1894 skupinou osmi podílníků v čele s Čeňkem Kříčkou, který je také autorem architektonického projektu továrny. Díky půjčce vy výši 50.000 zlatých se ještě tentýž rok pustili do stavby. Na přelomu roku 1894 a 1895 zahájila provoz sušárna a několik měsíců později i samotná továrna. Od počátku se zde vyráběly kávoviny Zlatá hospodyňka a Žitovka.
Velmi dobré hospodářské výsledky a neustálý růst poptávek vyžadoval rozšíření výrobních kapacit. Nejprve byla postavena továrna v Prostějově (1900), dále proběhla modernizace kolínské továrny (1907) a následovala stavba nové továrny v Lublani (1909). Pro další rozšíření byl zvolen Halič, kde vznikla další továrna (1910). V roce 1912 proběhlo k fúzi s firmami Buva a Berger. Tím se firma stala jedním z největších českých podniků toho typu.
V letech 1917-20 byl postaven moderní závod v Písku a nedlouho poté, v roce 1922, se společnost podílela i na založení továrny na čokoládu v Přelouči pod značkou Ego.
V roce 1921 vyhořela část kolínské továrny.
V letech 1944 a 1945 byla továrna poškozena nálety. Vždy byla opravena a provoz obnoven.
Na konci 40. let 20. století byla kolínská továrna, stejně jako všechny soukromé majetky, převedena pod Kávoviny n.p. se sídlem v Pardubicích. Zanedlouho poté, v roce 1953 se závod přejmenoval na Soja Kolín n.p. a následně byl vybaven největší kapacitou na zpracování sóji ve střední Evropě. Soustředil se hlavně na zpracování sójových bobů do podoby polotovarů pro lidskou výživu, kterými se následně zásobili další výrobní závody v Československu.
V roce 1963 došlo k převodu kolínského závodu pod Čokoládovny n.p. a výroba se rozšířila na cukrovinkářské polotovary jako jsou marcipánové hmoty, cukrářské polevy, pražené jádroviny a další. Zajímavým produktem byla i krmná směs pro včely pod názvem Sojapyl.
Na konci 70. let 20. století byla výroba rozšířena o velmi populární instantní nápoj Granko, který vycházel z populárního kakaového nápoje Benco společnosti Bensdorp. Následně o výrobu arašídové pomazánky Nugeta, která se velmi rychle stala oblíbenou, stejně jako arašídy v cukru.
Na začátku 80. let 20. století bylo postaveno nové ocelové silo na sóju s kapacitou XXX tun. Současně byla postavena i nová administrativní budova.
V 90. letech 20. století vstupují do Čokoládoven zahraniční investoři Nestlé a Danone. Dochází k restrukturalizaci a koncentraci výroby do velkých závodů. Menší závody byly postupně odprodány, stejně tak Soja Kolín, jejímž majitelem se v roce stala společnost Altis Kolín.
Společnost Altis Kolín se soustředila hlavně na výrobu polotovarů ze sóji pro podniky Nestlé a další odběratele. Součástí byla také výroba produktů pro Nestlé, jako výše zmiňovaná Nugeta a další známé produkty s podílem soji.
Před rokem 2010 začala intenzivní spolupráce s berounskou společností Chocoland Beri, která byla ve své době největším producentem sezónních čokoládových výrobků. Výroba se z Berouna přesunula do Kolína a v roce 2013 došlo k fúzi obou společností a vytvoření nové akciové společnosti Chocoland a.s.
Na konci roku 2021 začali intenzivní jednání s libereckou společností Mocca, které projevila zájem o výrobu a továrnu v Kolíně. Chocoland na rozdíl od společnosti Mocca má možnosti a plochy na rozšiřování výroby. Navíc se produktová portfolia obou společností na poli cukrovinek doplňují a tím posilují pozici na trhu.
Na začátku roku 2022 došlo k podpisu smluv a tím se začíná psát nový příběh společnosti Chocoland.
